Tři intenzivní měsíce studia skončily – co teď? Jaké jsou
výsledky? Tak jsem se ohlédla, abych udělala souhrn a zhodnotila výsledek a
průběh.
Studium jazyka je
intenzivní a osobní cestou, jakou může člověk vykonat. Proč? Je to jako byste
při studiu transformovali svou mysl, jdete
do její hloubky a učíte ji myslet jinak.
I pro mě to byla a vlastně stále je, významná osobní cesta,
která směřovala za konkrétním cílem, ale na konci jsem zjistila, že cesta k
němu pro mě byla zdaleka to nejcennější. Je dobře mít cíl a k němu směřovat, ale mnohem
víc baví cesta poznávání, cesta hry a cesta změny.
Lidé, kteří mluví
více jazyky, jsou údajně flexibilnější. Kolikrát jsem si na to během této
doby vzpomněla! Některé aktivity, které ráda dělám, jsem musela na chvíli
omezit, na druhou stranu, jiné jsem přibrala. Ale nakonec se to dobře poskládalo. Jak jinakJ
A když už se ponořit do italského kulturního prostředí, tak
zcela. I tady jsem prokazovala
flexibilitu, která se možná většině bude zdát vtipná … já totiž neměla pizzu
snad více jak 8 let. Pizza, pasta, cappuccino … prostě to patří k neoddělitelné
části kultury.
Poznala jsem nové přátele, trochu procestovala Toskánsko,
kam se určitě vrátím. Poznávala jsem nadšené vysvětlování postojů a názorů
s opravdovým italským zápalem.
Učila jsem se trochu kreativněji pohlížet na svůj život. A
to nejen během cest, které vznikaly spontánně, ale i při výuce. Myslet jinak, znamená myslet italsky …
nepřekládat z češtiny a nemyslet česky, ale italsky. A teď si sedněte
před kus papíru a v italštině popište své zážitky a vnímání. Tak nejdřív si vyberte zážitek všedního dne a
pak ho popište. Už ten první krok může být problém, kolik lidí se dívá na to,
co vidí kolem sebe a ještě to umět popsat a navíc v cizím jazyce. To znamená
… myslet v cizím jazyce.
A praktický výsledek?
Z praktické nuly, kdy jsem měla určité povědomí o
jazyce a občas zachytávala nějaké slovíčko v mluvené řeči a dokázala říct
pár úplně základních vět, jsem se po třech měsících dostala na úroveň, kterou
jsem si dala za cíl:
·
Jsem schopná bez problémů cestovat v Itálii a
bez útěku k angličtině vést konverzaci na různá témata: rozumět a vyjádřit
cokoliv mi přijde na mysl, diskutovat, vyprávět příběhy, zážitky.
·
Orientuji se v základní struktuře jazyka,
kterou umím používat. Orientuji se i v nadstavbě gramatiky, které rozumím,
když ji slyším nebo čtu, v mluvené formě občas dělám chyby, gramatiku tedy
potřebuji v sobě víc ukotvit a zautomatizovat, abych ji mohla plynně
přenést do mluvené formy.
·
Mám slovní zásobu zhruba 2000 slov, která umím
používat, pasivně je moje slovní zásoba mnohem širší. Jsem schopná si
s tím vystačit a domluvit se. Jsem schopná vysvětlit chybějící slova za
pomocí slovní zásoby, kterou mám k dispozici.
·
Jsem schopná číst knihy v originálním
jazyce, i když je třeba si pečlivě vybírat, protože ne každá je psaná pro mě
srozumitelným jazykem.
·
Rozumění – občas ještě mívám problém rozumět
různým italským přízvukům, nebo když se zrovna nacházím ve větší skupině Italů,
kteří mluví jeden přes druhého, polykají slova a koncovky a mluví rychle, tak
se občas v toku řeči orientuji trochu hůře.
Jak dál? Vrátila bych něco? Dělala bych něco jinak? A mezitím další reportáž z cest ……….. Těšte
se tedy příště J
Žádné komentáře:
Okomentovat