úterý 16. září 2014

Vycestovat před tím než se začneme učit nebo později?


 


CO JE EFEKTIVNĚJŠÍ -
VYCESTOVAT DO ZAHRANIČÍ NA ZAČÁTKU SVÉHO STUDIA NEBO POZDĚJI?
 
Někde jsem četla,  že nedává moc smysl jezdit do dané země v začátečnické úrovni.  Lepší je nastudovat jazyk do alespoň pokročilé úrovně a pak vycestovat, aby si pak člověk mohl osvojit to, co se naučil. Podle mně záleží na úhlu pohledu, na jazyku, který se učíte a také na konkrétní situaci a konkrétním člověku.
Někdo dává přednost tomu, dostat se nejdřív do určité úrovně a pak vycestovat a zkusit to v přirozeném prostředí daného jazyka. Což bezpochyby třeba v případě čínštiny nebo japonštiny bude určitě levnější záležitost, než začínat svou cestu studia jazyka výletem do Číny nebo Japonska a pak v pokročilé úrovni se tam vydat znovu a prozkoušet své znalosti a svůj pokrok.
Také záleží na motivaci a cíli, který od cesty očekáváte.
Já jsem volila cestu do Itálie na úplném začátku.
 Mým cílem nebylo dosáhnout po několika dnech plynulého vyjadřování v italštině, takový cíl by ani nemohl být reálný J

 
ZÁKLADNÍ PRAVIDLO: DÁVEJTE SI REÁLNÉ CÍLE.
Můj záměr byl jednoduše se naladit na zvuk jazyka a dát mozku první podněty v italštině, byl to signál pro mozek, že jsem se rozhodla a jsem ochotná začít studovat a věnovat tomu určitý čas.  Neočekávala jsem nic závratného, jen krátký výlet jako zpestření všedního dne a naladění se na to, co mě čeká. Bylo pro mě jako říci vědomě ANO, jdu do toho.
Proto mně ten rychlý start a i pokrok překvapil. Po pár dnech jsem měla pocit, že mozek se začíná ladit na italštinu a i když jsem nerozuměla zdaleka všemu, tak jsem měla pocit, že se mi italština stává povědomější.  Četla jsem si nápisy ve výlohách, cedulích, ale i bankách, které v Praze jinak s radostí přehlížím. Rozhodla jsem se všechno potřebné si domluvit italsky, jak se kam dostanu, objednat kávu, jídlo, atd. Vím, nejlepší je hned od začátku si nedávat žádné úlevy a mluvit jenom tím jazykem. Já se přiznám, že jsem si trochu úlevy dávala. Jednak to byl přece jenom první výlet a pak nedokázala jsem vést plynulou a dostatečně hlubokou diskusi v italštině, tak jsem si pomáhala angličtinou. Vím, nebylo to úplně ideální, ale i tak jsem měla po třech dnech pocit dobrého startu.
 Pro někoho však může být efektivnější, když se nejdříve s jazykem seznámí, aby nabral sebedůvěru a pak teprve vyrazí do světa. Procvičit a prohloubit to, co se naučil. Záleží třeba na tom, jestli jste víc introvertní nebo extrovertní. Pro někoho může být cesta do země, jejíž jazyk se chcete učit na začátku naopak demotivující, pro někoho naopak ‚nakopávající‘. Sami popřemýšlejte, co vám je bližší, aby vás to neodradilo hned na začátku.
Já mám ráda dobrodružství  a ráda se pouštím do neznámých vod. To platí o životě, ale paradoxně do hloubi skutečného moře bych se pustila pouze s velkými obavami J  Dotyk italštiny hned na začátku byl pro mě naopak velmi motivující.  Tři plné dny v Itálii a po třech týdnech návštěva italského kamaráda v Praze.
 Výsledky za 3 týdny můžete vidět na videu v předchozím příspěvku, který jsme nahráli s Claudiem při jeho návštěvě v Praze.  Pamatuji si, jak byl Claudio překvapený, když jsem ho po třech týdnech vyzvedávala na letišti v Praze, že jsme schopni vést plynulou konverzaci. Byl to pro mě raketový start, který mi na chvilku dodal optimismus, protože jsem viděla výsledky.  Byla jsem schopná mluvit a vyjádřit vše, co jsem chtěla, občas se zaváháním, občas jsem lovila slovíčka a opisovala ze široka, abych byla pochopena, chyby v gramatice za tak krátkou dobu jsou přirozené.
Ale pak přišla únava, pochybnosti a zásek. Měsíc intenzivního učení, to jde ještě zvládnout silou vůle. Po měsíci jsem ale byla unavená a měla jsem pocit, že se dál nehýbu a taky, zcela upřímně, že se mi nechce J Jak jsem si s tím poradila se dozvíte v příštích částech J
 
  Jak neztrácet motivaci? Jak se však naučit gramatiku bez drilování?
 
To vše a spoustu dalších odpovědí najdete v příspěvcích, které budou následovat. Najdete zde různé články a zamyšlení a sdílení mé cesty, která může být zajímavým přínosem a inspirací pro všechny, doufám,  že nejen po stránce učení se cizímu jazyku J
 
Mým mottem je HRA.
 
Učit se a posouvat se  a přitom s HRÁT.
 
A abyste si mohli hrát, musíte vědět, jak a jaké metody používat,  aby vás to dostalo tam, kam potřebujete a chcete.
 


 

Žádné komentáře:

Okomentovat